Kalendárium

První předávání Nobelových cen

1901
120 let
První předávání Nobelových cen

10. 12. 1901 (120 let) První předávání Nobelových cen . Tento ceremoniál se odehrál ve Stockholmu. Od roku 1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru v den výročí smrti Alfreda Nobela. Ceny jsou udělovány v oborech fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír.

Vydán první protireformační dekret

1621
400 let
Vydán první protireformační dekret

13. 12. 1621 (400 let) Byl vydán první protireformační dekret, který zatím vypověděl nekatolické duchovní z královských měst v Čechách, tj. kněží české konfese (evangelické, latinsky Confessio Bohemica). Němečtí luteránští kněží byli v Praze dosud trpěni, ale jen do 25. října 1622.

Moravu i Znojmo zachvátil mor

1351
670 let
Moravu i Znojmo zachvátil mor

21. 12. 1351 (670 let) V pol. 14. st. zachvátil Moravu i Znojmo mor. Vylidněné město by se sotva tak lehce vzpamatovalo, nebýt úlevy markraběte Jana Lucemburského, kterou osvobodil nové osídlence města na 4 roky ode všech daní a městu snížil roční povinnou daň do královské komory na 4 roky na 150 hřiven.

Husitská kronika Mistra Vavřince z Březové

1421
600 let
Husitská kronika Mistra Vavřince z Březové

22. 12. 1421 (600 let) „Tímto datem končí se dochovaná nám husitská kronika Mistra Vavřince z Březové, zůstavujíc otevřenou větu Et facto mane… (Když nastalo jitro…). Tím nás opouští hlavní pramen domácí, pojednávající o válkách husitských.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 1025)

Klatba na Jiřího z Poděbrad

1466
555 let
Klatba na Jiřího z Poděbrad

23. 12. 1466 (555 let) Papež Pavel II. uvalil klatbu na Jiřího z Poděbrad, prohlásil ho za kacíře a sesadil jej z trůnu. Všichni jeho poddaní tím byli zbaveni vůči němu poslušnosti. Současně papež vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Pavel II. podporoval uherského krále Matyáše Korvína.

Obnova pražského arcibiskupství

1561
460 let
Obnova pražského arcibiskupství

23. 12. 1561 (460 let) Ferdinand I. Habsburský obnovil pražské arcibiskupství a arcibiskupem jmenoval Antonína Bruse z Mohelnice. Biskupem byl v letech 1561–1580. Byl smířlivý a nedráždil utrakvisty, vyjednal pro ně na tridentském koncilu přijímání pod obojí, které i sám klidně podával.

Bořivoj knížectví české přijal

1101
920 let
Bořivoj knížectví české přijal

25. 12. 1101 (920 let) „Bořivoj, krále Vratislava I. syn a knížete Břetislava II. bratr, toho dne knížectví české přijal, ale po třech letech od knížete Svatopluka, strejce svého vyhnán.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 1031)

Ferdinand I. králem

1526
495 let
Ferdinand I. králem

16. 12. 1526 (495 let) Část stavů království uherského zvolila v Bratislavě Ferdinanda I. za krále. Většina uherských stavů však již 10. 11. zvolila za krále jeho soupeře, sedmihradského vévodu Jana Zápolského. Roku 1538 uzavřeli mírovou smlouvu, díky níž se po smrti Zápolského ujali trůnu Habsburkové.

Vila Tugendhat zapsána na seznam světového dědictví UNESCO

2001
20 let
Vila Tugendhat zapsána na seznam světového...

16. 12. 2001 (20 let) Vila Tugendhat v Brně byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Je ojedinělým projevem funkcionalistického a internacionalistického uvažování německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Návrh vypracoval v roce 1928 pro manžele Fritze a Gretu Tugendhatovi.

V Čechách zemětřesení veliké

1036
985 let
V Čechách zemětřesení veliké

18. 12. 1036 (985 let) „Bylo v Konstantinopoli troje zemětřesení… Hájek poznamenal, že toho roku měsíce listopadu bylo i v Čechách zemětřesení veliké, kteréž trvalo tři dni a tři noci, od něhož i věže Neklanka nad branou vyšehradskou padla.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 1013)

Vydán dvorský zákon

1846
175 let
Vydán dvorský zákon

18. 12. 1846 (175 let) Byl vydán dvorský zákon o výkupu z roboty, jenž vycházel ze zásady dobrovolné dohody mezi poddanými a vrchností. Zákon připouštěl různé způsoby výkupu: 1. její reluicí v peněžní poplatek nebo obilní dávku, 2. výkupem v hotovosti a 3. odstoupením části pozemků vrchnosti.

Slunce tři toho dne na nebi vidína

1551
470 let
Slunce tři toho dne na nebi vidína

20. 12. 1551 (470 let) „Slunce tři toho dne na nebi vidína.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 1019) Jedná se o typ halového jevu, tzv. parhelia (vedlejší slunce), kdy se objevují dvě světlé skvrny na stranách vedle Slunce. Jev vzniká díky lomu a odrazu slunečního světla

Doporučujeme

Loading...