Najdi akci

 - 

Kalendář akcí

Smrt radikálního kněze

Smrt radikálního kněze

(600 let)
Čáslavský sněm 1421 zvýhodnil umírněné husity, proto kněz Jan Želivský v Praze vyvolal další povstání a 30. 6. ji ovládl. V říjnu 1421 dosadil za hejtmana obou pražských měst Jana Hvězdu z Vícemilic, zvaného Bzdinka, a společně pak tvrdě vládli. Byla zima 1422, vítězové od Kutné Hory, Německého Brodu a Habrů se vrací do neklidné Prahy.
Táboři byli oporou Želivského strany, husitská šlechta žádala změnu. Jan Hvězda z Vícemilic zvaný Bzdinka ztrácel moc, jeho hejtmanství stálo na podpoře Jana Roháče a Zbyňka z Buchova. Pražští měšťané museli ještě odstranit Želivského. Ustavili dvanáctičlennou komisi a noví konšelé odňali hejtmanství Janu Bzdinkovi a svěřili je Hašku Ostrovskému z Valdštejna. Strana Želivského zuřila. Obecní starší zbavili purkmistra, konšely a úředníky pravomocí, převzali městské pečetě, zavedli, že rok nesmí v městské radě dojít k žádné změně a zakazuje se přístup na radnici mistrům a kněžím. Konšelé pak vylákali Želivského na Staroměstskou radnici. V pondělí 9. března 1422 ráno v doprovodu kněze Viléma či Jakuba Vlka dorazili na radnici. Purkmistr tajně poslal pro hejtmana Haška a konšely. Nevinná porada se změnila na soud. Rychtář a biřičtí pacholci zajali Želivského, Petříka Rezka a sedm dalších radikálů, kteří byli po zpovědi vydáni katu na radničním dvoře. Poklidné pondělí vystřídala davová bouře. Zvony u Matky Boží Sněžné volaly do zbraně, rozbouřený dav vnikl na radnici. Druhého dne byl Želivský pohřben ve vydlabaném kmeni. Pomstě vrahům a jejich pomocníkům padly za oběť domy konšelů, zámožných měšťanů, příbytky univerzitních mistrů i staroměstské židovské ghetto. Prvního dne byli zabiti dva novoměstští konšelé a dva dny poté dalších pět. Po smrti kněze Želivského se Žižka definitivně rozešel s Pražany.
Josef Grof, foto © Wikimedia Commons, Dezidor























Doporučujeme

Loading...