Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Palác Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici je bezesporu jednou z nejvýznamnějších architektur Prahy. Budova otevřená v r. 1894 je dílem architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Její vnitřní sochařská, štukatérská a malířská výzdoba nám připomene Národní divadlo. Vedle Mikoláše Alše, Celdy Kloučka, Čeňka Vosmíka, Bohuslava Schnircha nebo Stanislava Suchardy se na výzdobě podílela řada dalších absolventů pražské AVU či UMPRUM.
Výstava obrazů z fondu České spořitelny, a.s.
František Kaván (1866 – 1941) v letech 1890 – 1896 studoval na pražské Akademii u Julia Mařáka a dle soudu současníků byl nejvýraznějším talentem ze všech. Narodil se na venkově, uprostřed přírody a měl bezesporu z dětství a z mládí mnoho postřehů, které se při realistické krajinomalbě, jak ji učil Mařák, projevily. Přesto se v druhé polovině 90. let nechal ovlivnit několika básníky a malíři a umělecky podlehl existenciální krizi, která některé tvůrčí jedince zachvátila s blížícím se koncem století a jejíž literární a výtvarné projevy popisujeme jako symbolismus a dekadenci. František Kaván nakonec z této městské atmosféry utekl zpět do lůna matky přírody, které rozuměl, a ve své malbě ji již neopustil. Realistická krajinomalba mu byla nejbližší. Zcela obyčejné, někdy až fádní motivy jeho obrazů jsou tak přesvědčivé a zobrazená nálada tak působivá, že byly velmi obdivované a že se dokonce už i za jeho života staly předmětem padělání!
Antonín Hudeček (1872 – 1941) začínal během svého studia na pražské Akademii jako figuralista. Studoval u profesorů Maxe Pirnera a Václava Brožíka a rok pobýval i na mnichovské Akademii u Otty Seitze a v tamní soukromé malířské škole Antona Ažbeho. V letech 1897 – 1902 se společně se studenty z Mařákova ateliéru zúčastňoval výjezdů za plenérovou malbou na Okoř a tam pod vlivem Antonína Slavíčka, vůdčí osobnosti těchto kurzů, došlo k jeho příklonu ke krajinomalbě. Nadchly ho barvy a bavilo ho malovat jejich proměnu v ročních obdobích, zvláště v kombinaci s vodní hladinou, která v jeho obrazech dokonale zrcadlí zvolené téma. Chtěl v malbě postihnout barvy, které se v různé intenzitě světla, pod různým úhlem dopadu neskutečně mění. Krajina ho zaujala ve svých nesčetných variacích a náladách – vodní tůně, lesy, velehory a zalesněné kopce i moře – a věnoval se jí po celé své tvůrčí období.
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2023 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.