• otevírací doba: úterý–neděle 10.00–18.00, každá první středa v měsíci 10.00–20.00
• vstup zdarma do sbírkových expozic Národní galerie Praha pro mladé do 15 let
• bezbariérový vstup

VÝSTAVY

Praha 7 ve sbírkách NGP   Dne 18. listopadu 2024 uplyne 140 let od vydání zákona, kterým byla samostatná obec Holešovice-Bubny připojena k Praze jako její VII. část. Národní galerie v Praze ve spolupráci s Městskou částí Praha 7 k této příležitosti připravila výstavu, která prostřednictvím více než stovky obrazů, grafik, kreseb, plastik a architektonických plánů, jenž jsou uloženy ve fondech NGP, představí podoby Prahy 7 v průběhu 19. a 20. století | od 14. 11. do 25. 5. 2025

Antonín Chittussi, Polem a lesem   Grafický kabinet představí soubor dvanácti uhlových kreseb jedinečného českého krajináře Antonína Chittussiho. Cyklus vznikl mezi lety 1886 a 1887 a postihuje krajinu s výjimečnou citlivostí a jemností, prozrazující umělcovu barbizonskou zkušenost. Námětem kreseb je na první pohled neefektní, „obyčejná“ krajina, do jejíž atmosféry se umělec vciťuje a pokouší se ji zachytit. Spojení realistického podání s jistým snivým, citovým podtónem, který však nikdy nesklouzne k sentimentu, je typické pro dobový proud tzv. náladové krajinomalby. Současně také odkrývá Chittussiho mistrovství, s nímž dokázal dát kresbám téměř malířský charakter | do 27. 4.

Kresby Eugena von Kahlera   Grafický kabinet představí dosud málo vystavovaná díla českoněmeckého malíře a grafika židovského původu, Eugena von Kahlera (1882–1911) spojeného s hnutím expresionismu. Kresby, které nepostrádají nadsázku a prvky karikatury, nás uvádí do zvláštní, až ensorovsky laděné představivosti tohoto umělce | do 27. 4.

Ozvěny Benátského bienále: Eva Koťátková   Repríza nejprestižnější přehlídky umění přiváží do Prahy kolaborativní projekt Evy Koťátkové Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí (The heart of a giraffe in captivity is twelve kilos lighter), který reprezentoval Českou republiku na 60. bienále umění v Benátkách (2024). Kurátorkou projektu je Hana Janečková a na instalaci také spolupracovali umělkyně a skladatelka Himali Singh Soin, skladatel David Soin Tappeser a skupiny dětí a seniorů | od 28. 3. do 27. 7.

Mlčící jaro: umění a příroda 1930–1970   Mlčící jaro se skrze umělecká díla zabývá vztahem člověka k přírodě v období přibližně od 30. let do začátku normalizace. Projekt se zaměřuje na hledání organického abstraktního tvaru v sochařských dílech, které se poprvé objevilo zejména v surrealismu před druhou světovou válkou a poté v plastice šedesátých let. Svůj název si propůjčuje z vlivné knihy Rachel Carson, jež poprvé popsala důsledky používání pesticidů na životní prostředí | od 28. 3. do 31. 8.

Umělkyně tvůrčí skupiny UB 12   Kabinet bude zaměřen na výtvarné dílo Adrieny Šimotové, Aleny Kučerové, Věry Janouškové, Daisy Mrázkové a Vlasty Prachatické, členek skupiny UB 12. Umělecká beseda byla v 60. letech volným sdružením umělců svobodného smýšlení, které akcentovalo individualitu a autenticitu výtvarného projevu, než bylo s nastupující normalizací oficiálně zakázáno. Důraz bude kladen na práce na papíře ze sbírky NGP, kresbu a grafiku, doplněné o plastické objekty sochařek. Budeme se ptát po specifikách tvorby autorek, vyplývajících z jemných odlišností femininního přístupu k umění | od 28. 3. do 26. 6.

Dějiny české v obrazích I.   Nejvýznamnější grafický cyklus zobrazující české dějiny inicioval Antonín Machek. Od roku 1820 na něm postupně pracovala řada významných i pozapomenutých českých umělců, včetně Josefa Führicha či Václava Mánesa. Kabinet ve dvou obměnách představí vybrané výjevy z tohoto rozsáhlého celku | od 29. 4. do 10. 8.

V lázni a v  koupeli   Grafický kabinet uvede téma koupání v dílech českých a evropských malířů a grafiků. Ukáže, jak se na tomto motivu proměňovalo pojetí nahé lidské figury a jak souviselo s proměnou přístupu k tělu v dobové společnosti | od 29. 4. do 10. 8.

SBÍRKOVÉ EXPOZICE
vstupné: základní 220 Kč / snížené 120 Kč
1796–1918: Umění dlouhého století   Koncepce expozice je založena na důležitých tématech, která jsou pro umění dané doby typická a charakteristická (portrét, krajina, historická, náboženská tématika apod.). Takový přístup umožňuje vystavit i díla ze sbírek Národní galerie, která se zatím ve stálých expozicích neobjevovala, přestože patří k významným příkladům dobového umění, například díla Caspara Davida Friedricha, Lovise Corintha, Maxe Klingera, Ivana Konstantinoviče Ajvazovského, Antona Romaka a řady dalších | autorský a kurátorský tým: Veronika Hulíková (NGP), Otto M. Urban, Filip Wittlich
1918–1938: První republika   Sbírková expozice ve 3. patře Veletržního paláce vznikla ke stému výročí vzniku Československé republiky. Představuje pestrou uměleckou tvorbu a výstavní provoz mladého státu v letech 1918–1938. Vedle tvorby předních českých, slovenských, českoněmeckých a karpatoruských autorů a autorek (Václav Špála, Josef Čapek, Jindřich Štyrský, Toyen...) jsou její součástí také díla z proslulé „francouzské“ sbírky (Paul Gauguin, Henry Rousseau, Claude Monet, Henri Matisse, Pablo Picasso, Vincent van Gogh...), kterou československý stát nakoupil po svém založení ve 20. a 30. letech 20. století | kurátorky: Anna Pravdová ve spolupráci s Ladou Hubatovou-Vackovou

1956–1989: Architektura všem   Expozice se zaměřuje na architekturu a životní styl mezi lety 1956–1989 v Československu. Životní styl je fenoménem, ve kterém se protínají každodenní zkušenosti a prožitky s architekturou a designem jako tvůrčími disciplínami. Cílem výstavy je překonat binární pohled Východ – Západ, uměle udržovaný od pádu železné opony před 30 lety, a učinit ji srozumitelnou v evropském kontextu. Výstava prezentuje významná díla ze Sbírky architektury Národní galerie Praha autorů a autorek, jako jsou Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr, Karel Prager, Alena Šrámková, tvůrčích kolektivů jako Sial Liberec a další, doplněná o fotografie, filmy z Národního filmového archivu a dobové publikace | kurátorka: Helena Huber-Doudová | Veletržní palác – 2. patro

1939–2021: Konec černobílé doby   Název Konec černobílé doby není pojmenováním let 1939 až 2021, ale heslem shrnujícím přístup, který se snaží materiál této často bolestné epochy dopředu ideologicky nehodnotit. Cílem je ukázat, že v umění existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe. Základní polarity soudobého umění – oficiální a neoficiální, abstraktní a figurativní, formální a sociálně angažované – vzájemně podmiňovaly svoji existenci, zároveň však téměř nikdy neexistovaly jako černá a bílá maxima. Expozice prezentuje umění jako svědectví doby: výsledek nejen čistě autorských, ale i společenských, politických a ekonomických sil. Tvoří ji více než 300 děl pouze ze sbírek NGP bez jakýchkoliv zápůjček. | kurátoři: Michal Novotný, Eva Skopalová, Adéla Janíčková

KNIHKUPECTVÍ
VELETRŽNÍ PALÁC
otevírací doba: úterý, čtvrtek, pátek, sobota, neděle: 10.00–18.00, každá první středa: 10.00–20.00
V Malé dvoraně Veletržního paláce se nachází Knihkupectví NGP zaměřené na publikace o umění a vybranou dětskou literaturu. Naší hlavní nabídku tvoří tituly a sortiment z produkce NGP.