Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(680 let)
Korunovační klenot českých králů, známý jako svatováclavská koruna, vznikl
z podnětu Karla IV. jako symbol státnosti a kontinuity českého království.
Panovník ji nenechal zhotovit pouze jako osobní insignii, ale vědomě ji zasvětil patronu české země, svatému Václavovi. Tento akt měl hluboký duchovní i politický význam – král se tím symbolicky podřizoval vyšší autoritě a zdůrazňoval, že vláda nad zemí je vykonávána „z milosti Boží“. Zásadním momentem bylo potvrzení tohoto daru papežem Klementem VI., někdejším Karlovým učitelem, 6. května 1346. Papež svým listem schválil darování koruny svatému Václavovi a zároveň stanovil podmínky jejího uchovávání a užívání. Bula obsahovala varování a hrozbu církevními tresty pro kohokoliv, do by korunu zcizil, zastavil nebo s ní neoprávněně manipuloval. Koruna tak nebyla chápána jako majetek panovníka, ale jako posvátný předmět, který si jednotliví králové pouze propůjčovali při korunovaci. Tento princip posílil legitimitu vlády Lucemburků a přispěl k formování české státnosti. Tradice spojená se svatováclavskou korunou přetrvala staletí a dodnes patří k nejvýznamnějším symbolům českého státu.
Pavel Edvard Vančura, foto © Wikimedia Commons, autor: Packare; autor + AI
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2026 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
