Planetárium Praha kruh světla ve Stromovce

Za poklady pražské architektury
Planetárium Praha 
kruh světla ve Stromovce

Planetárium Praha stojí na rozhraní Stromovky a Výstaviště jako výrazná architektonická dominanta – rotunda s kupolí, kterou v letech 1958–1960 navrhl významný architekt Jaroslav Fragner. Dnes, po rozsáhlé rekonstrukci z let 2023-2025, se tato kulturní památka proměnila v high­‑tech planetárium s největší a nejmodernější LED kopulí svého druhu na světě.

Samotná budova planetária vznikla jako syntéza poválečného funkcionalismu a tzv. nové monumentality, s nádechem tehdejší sorely. Na jednoduchém válcovém tělese rotundy Jaroslav Fragner komponuje široký portikus se sloupy, zvýšené vstupní schodiště a kupoli s výraznou římsou – vše navržené tak, aby stavba obstála jako solitér v krajině Královské obory v panoramatu Výstaviště. Vnitřní dispozice podřídil velkorysému sálu s projekční kopulí, která byla už při otevření 20. listopadu 1960 jednou z největších na světě. Planetárium sloužilo především k popularizaci astronomie a přírodních věd, ale už od 60. let se tu konaly také přednášky, koncerty či speciální projekce, šlo tedy o hybrid mezi vědeckou laboratoří pro veřejnost a moderním kulturním sálem. Zub času a postupné dílčí úpravy interiéru jeho kvality postupně rozředily. Zlom přinesla rekonstrukce zahájená v dubnu 2023, jejímž cílem nebyla jen výměna technologií, ale celková proměna objektu. Architektonický návrh zpracoval pražský ateliér „collcoll“, který citlivě pracoval s památkově chráněnou stavbou a zároveň ji otevřel současným potřebám. Z foyer odstranil nánosy pozdějších vestaveb, pročistil původní materiály a posílil čitelnost Fragnerovy kompozice. Největší proměna se odehrála v hlavním sále. Původní projekční plocha kopule byla nahrazena černou LED kopulí o průměru 22 metrů, tvořenou zhruba 45 miliony diod na více než dvanácti tisících panelech. Kopule sama svítí, takže není potřeba centrální promítací stroj, sedačky tak mohou zaplnit celý prostor. Výsledkem je kapacita téměř 280 diváků a obraz s kontrastem a jasem, kterého klasické projektory nedosáhnou. Rekonstrukce za zhruba 300 milionů korun, financovaná hlavním městem, udělala z Planetária Praha první plně digitální LED planetárium v Evropě a zároveň největší takovou instalaci na světě. Technologie od společnosti Cosm umožňuje nejen běžné astronomické pořady, ale i 3D projekce, koncerty, divadelní představení nebo přenosy sportovních událostí. Dnes planetárium provozované příspěvkovou organizací Planetum zůstává věrné původnímu poslání: popularizaci astronomie, přírodních věd a techniky. Zároveň ale díky nové architektuře interiéru a revoluční projekční technologii vstupuje do úplně jiné galaxie zážitků­‑Fragnerova rotunda z 60. let tak dostala druhý, digitální život, aniž by ztratila svůj charakteristický, důstojně monumentální výraz.

Petra Matznerová, foto © Wikimedia Commons; Planetum