Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Rozhovor s Martinou Halířovou,
kurátorkou Národního pedagogického muzea
Národní pedagogické muzeum ve Valdštejnské ulici 20 v Praze 1 na Malé Straně nabízí návštěvníkům od 7. října 2022 do 3. září 2023 výstavu Pravěk, k tabuli! Jak si pračlověk cestu do škol našel. Kurátorku Martinu Halířovou jsme požádali o bližší informace k expozici.
Kolik času zabraly přípravy výstavy a jak byly náročné?
Příprava trvala rok a byla náročná, museli jsme prostudovat řadu knih a pramenů. Výstavu jsem nepřipravovala sama. Mám radost, že jsem mohla být vedoucí skvělého týmu. Kolegové Michaela Vávrová a Jaromír Linda se zaujetím pro věc spoluvytvářeli výstavu. Ani jeden z nás není archeologem, a tak jsem potěšena, že nám cenné rady poskytli Karel Sklenář, či Zuzana Bláhová Sklenářová.
Cílem výstavy je ukázat pravěk jako učební předmět ve školách, předmět zájmu učitelů a mimoškolní aktivity. Můžete to konkrétněji přiblížit? Co je myšleno mimoškolními aktivitami?
Jako mimoškolní aktivitu vnímáme především kroužky, či účast dětí na archeologických výzkumech, přičemž první zprávy o účasti dětí a mládeže pocházejí z 19. století. Některé své žáky zasvěcoval do archeologie již čáslavský učitel a archeolog Kliment Čermák, avšak za první dětskou mimoškolní skupinu považujeme archeologickou „tlupu“ žáků z II. obecné školy v Praze‑Libni, kterou vedl Eduard Štorch po svém nástupu na tuto školu v roce 1903. Některé nálezy nabízel do škol jako školní pomůcku, získanými prostředky chtěl financovat volnočasové aktivity svých žáků a další archeologický výzkum. Další zprávy o mimoškolní činnosti související s archeologií pocházejí až z 50. let 20. století. Tyto kroužky často vznikaly živelně a byly často spojeny s jinými aktivitami. V pozdějším období byla tyto kroužky zastřešovány domy pionýrů a mládeže. Pro všechny tyto kroužky bylo typické, že zanikly obvykle s odchodem nebo úmrtím jejich zakladatelů a vedoucích. Paralelně s archeologickými kroužky začaly vznikat i kroužky experimentální archeologie, z nichž nejstarší je pražský oddíl Mamuti (1980). Jsem ráda, že s tímto oddílem naše muzeum navázalo spolupráci.
Jak se měnilo uvažování a vůbec způsob vyučování o pravěku?
Tato otázka je na delší povídání. Výuka o nejstarších dějinách lidstva souvisí s vývojem lidského poznání o vlastní minulosti, a tedy s rozvojem archeologie jako vědy. V nejstarších učebnicích z konce 18. století nalezneme Kelty, Germány a Slovany. Starší dějiny začínají do učebnic pronikat v souvislosti s rozvojem přírodních věd až v 60. letech 19. století. Musíme si uvědomit, že sled pravěkých dob a kultur, zhruba shodný s tím, který uznáváme dnes, nalezneme v knize Rukověť české archeologie z roku 1910. V této době se pravěk začíná pomalu dostávat do učebnic dějepisu, ale není to ještě pravidlem. Do školních osnov se dostává až ve 30. letech 20. století.
Výstava představuje i unikátní archeologické nálezy, například sbírku Eduarda Štorcha. Je jeho odkaz stěžejní pro pravěk jako učební předmět?
Eduard Štorch je důležitou osobou pro vstup pravěku do výuky, jako učitel se snažil o zavedení archeologie do učebních osnov, upozorňoval na důležitost pravěku jako doby, kdy se utvářela kultura. Navíc řada z nás zná jeho romány – Lovce mamutů, Bronzový poklad, Minehava. Myslím, že se nám ve výstavě podařilo tuto významnou osobnost připomenout.
K dispozici je i edukační program pro studenty. Je již nyní školami vyhledávaný? Můžete jej popsat?
Ano, jsme spokojeni, že učitelé mají eminentní zájem o tento vzdělávací program. Prostřednictvím zážitkových prvků pomůže dětem lépe pochopit některá témata z výuky o dějinách pravěku, upevnit si znalost vybraných pojmů a získat konkrétní představu o podmínkách života pravěkých lidí. Žáci a studenti se dotknou pravěkých artefaktů, sestoupí do modelu mimořádné jeskyně, kterou sami dotvoří, zahrají si na pravěké hudební nástroje, najdou pravěký střep v písku a také si vyzkouší ručně vyrobený pravěký oděv. Pro starší žáky a studenty středních škol je součástí programu zkouška lektorských dovedností pod vedením muzejních pedagogů. K dispozici jsou samozřejmě pracovní listy.
Připravil Roman Škoda, foto © Národní pedagogické muzeum
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.