Najdi akci

 - 

Kalendář akcí

Ohňový patent

Ohňový patent

(275 let)
Důležitým panovnickým patentem byl ten protipožární. Požáry devastovaly města i vesnice a za „příznivých povětrnostních podmínek“ byly od nepaměti zkázou nesoucí smrt. Jak jim předejít? 
Marie Terezie učinila první krok.

V časech kolonizací byly stavby dřevěné, kryté doškem či šindelem, natlačené na sebe v malém prostoru, často uprostřed hradeb. Neměly komíny, později je měly jen dřevěné, občas vymazané hlínou. Pro Moravu byl Ohňový patent Marií Terezií vydán 21. srpna 1751, pro Čechy 22. září 1755 a pro Slezsko 27. března 1756. Stanovil povinnost stavět zděné domy s mazanicí (omítkou) na střevíc tlustou, zřizovat zvoničky či službu nočního vartýře a upravoval pravidla hašení požárů. Když vznikl požár, postižený byl pod trestem smrti povinen ihned upozornit své okolí. Sousedé museli přispěchat s čeledí, háky, žebříky a vědry. Za žhářství byl trest smrti. Nařizoval, že pazderny a chlebové pece se musí stavět mimo chalupy, do roka musí mít každá chalupa zděný komín. Nesměly se střílet rachejtle, pálit svatojanský oheň a užívat posvět (loje ke svícení) mimo místnosti. Vrchnost odpovídala za více studní a prohlubní na dešťovou vodu. Před chalupu, jako hráz proti šíření požáru, se měly sázet vrby či lípy. Noční vartýř musel při požáru bít zvonem na poplach. Tak se u nás začaly plošně objevovat zvony a zvoničky. Při hašení požáru byla povinnost rozbourat dřevěná stavení v blízkosti požáru. Patent nařizoval i minimum požárního vybavení: vsi s více než 20 chalupami musely mít do měsíce dva háky, dva žebříky, dva ruční stříkače a kožené vaky na vodu 5, 10 či 15 l, větší obce a města alespoň dvojnásob. Tak začaly vznikat obecní kůlny – základ hasičských zbrojnic.

-lgs-

Doporučujeme

Loading...