Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
29. 05. | 15.00 | SETINY dětem: Zavařujeme palindromy / nese zem, z meze sen
29. 05. | 15.00 | Komentovaná prohlídka výstavy SETINY s kurátorkou Hanou Novákovou
SETINY – Bohumila Grögerová První uvedení výstavy SETINY Bohumila Grögerová se konalo v roce 2021 u příležitosti nedožitých stých narozenin české spisovatelky, překladatelky a experimentátorky. Jakkoliv rozmanitá byla její tvorba, sahající od překladů z několika jazyků přes aktivní účast v mezinárodním hnutí konkretistů až po knižní deníky a eseje, dá se v celku jejího díla nalézt několik úběžníků vlastních nejen všem jejím textům, ale i způsobu myšlení a chování v civilním životě. Výstava vychází z principů její tvorby (dekonstrukce, koláž, vrstvení časoprostorových rovin, univerzalismus) a z téměř padesátileté spolupráce s Josefem Hiršalem. Přenáší je do dialogu se současností a zohledňuje navíc to z díla či života Grögerové, co ještě nikdy žádný divák či čtenář neměl možnost spatřit a číst. Letohrádek Hvězda je ideálním prostředím, v němž jsou zúročeny autorčiny myšlenkové hříčky o celkové prostupnosti světa („... co se děje ve mně, děje se i v domě“), či její fascinace kvantovou fyzikou, vesmírem, fraktály, kaleidoskopy a zrcadly | do 15. 6.
Ferdinand II. Tyrolský a letohrádek Hvězda Stálá expozice představuje nejen život arcivévody Ferdinanda, ale i unikátní stavbu letohrádku Hvězda, který byl postaven podle jeho vlastního návrhu. Výstava v přízemí renesanční budovy seznamuje se stavebním vývojem letohrádku, ojedinělou štukovou výzdobou i rolí, kterou Hvězda spolu s rozsáhlou oborou hrála v pražském dvorském životě 16. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické plány a fotografie letohrádku a obory Hvězda, originály i odlitky antických děl či dobové předměty spojené s dvorskou zábavou a lovem. Součástí výstavy je i pracovní list pro děti, který představuje expozici zábavnou a hravou formou | do 31. 10.
Lukáš Prokop: Nedokončené konstrukce. Stendhal, Deml, Michaux Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ. Spisovatel tu nachází téměř dokonalý prostředek, totiž psaný jazyk. Na počátku tohoto směřování stojí Stendhalovo dílo, jež je považováno za zakladatelský impuls literárního egotismu, tedy směru, pro nějž je charakteristický výhradní zájem autoru o svou osobu. Projevuje se ve dvojím gestu: sebepoznávacím, jemuž může sloužit deník a korespondence, a sebekonstrukčním, jehož výsledkem může být zejména román. Obě gesta se objevují i v díle Jakuba Demla. Tasovský básník a kněz se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem „věčné všudypřítomnosti“. Její navození má být základem působení na skutečnost. Stejně tak francouzský básník Henri Michaux učiní průzkum sebe sama výhradním zájmem svého života. I pro něj je důležité, že se praktický přístup k jazyku rozvine v jeden z nástrojů přežití. Identita, kterou takto všichni tři autoři vytvářejí, není nikdy hotová, zůstává vždy jen nedokončenou konstrukcí
Literární archiv 53/2021 Grögerová a Hiršal. Ke 100. výročí narození. Sborník vychází u příležitosti 100. výročí narození Bohumily Grögerové (1921–2014) a Josefa Hiršala (1920–2003). Reflektuje dílo známé autorské dvojice z nejrůznějších úhlů a poukazuje na málo známé skutečnosti a souvislosti, které jsou pro interpretaci jejich díla zásadní. Jednotlivé příspěvky se věnují jejich překladům, tvůrčí spolupráci, recepci díla v německojazyčném prostředí i korespondenci.
Bohumila Grögerová a Josef Hiršal: Experimentální poezie Reprint proslulé antologie světové konkrétní a experimentální poezie, která původně vyšla v jediném vydání v roce 1967 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná. Její editoři Josef Hiršal a Bohumila Grögerová v ní soustředili ukázky z díla více než stovky autorů z dvaceti zemí světa a v doslovu napsali, že je obtížné předvídat, které z mnoha směrů, snah a metod budou výchozí pro další vývoj básnického experimentu. Někteří tvůrci se od něj odvrátili, jiní naopak postupy dříve osvojené rozvíjeli či přicházeli s metodami novými, jejichž pomocí dále zkoumali kvality a funkce jazyka, jeho manipulovatelnost a zneužitelnost. Výtvarně orientovaní autoři pracovali rovněž s vizuální stránkou textu a s typografickými prvky, jež je někdy zavedly až k obrazovému minimalismu. Často se přitom zaměřovali na svobodu jazykové i obrazové hry, humor, ironii a princip náhody.
Bohumila Grögerová a Josef Hiršal: Job-boj Reprint proslulé sbírky konkrétní a experimentální poezie Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové představuje jeden z prvních pokusů prozkoumat možnosti experimentální poezie v českém kulturním kontextu. Kniha vyšla v jediném vydání v roce 1968 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná. Navazuje na výboje futurismu, dada a meziválečné avantgardy a je rozdělena do dvanácti kapitol: Vznik textu, Gramatické texty, Logické texty, Stochastické texty, Syngamické texty, Intertexty, Objektáže, Přísloví, Partitury, Portréty, Mikrogramy a Koacerváty. Autoři byli napojeni na mezinárodní hnutí konkrétní poezie a jejich texty ukazují jazyk nejen jako nástroj komunikace, ale také jako specifický výtvarný materiál, který navíc poukazuje na ideologické zneužití řeči a její byrokratickou vyprázdněnost.
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2022 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
