Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(640 let)
Český husitský kněz Mikuláš
z Pelhřimova, zvaný Biskupec, byl ve své době u všeho důležitého. Byl hlavou táborské církve i správcem pokladnice Tábora. Byl i autorem mnoha latinských polemik, traktátů a kroniky.
Narodil se někdy v roce 1385 v měšťanské rodině v Pelhřimově, která mu umožnila studia v Praze. V roce 1409 se stal bakalářem svobodných umění a o šest let později knězem. Blízký současník Jana Husa prožíval vzrušující období a přijal jeho myšlenky a stal se postupem času radikálním husitou. Po vzniku husitského Tábora (1420) byl zvolen nejvyšším duchovním Tábora a správcem pokladnice. Jako „biskup“ táborské církve vynikal filozofickými a argumentačními schopnostmi, vedl odborné polemiky s pražskými mistry, formuloval táborské učení na synodě v Písku v roce 1422, nechyběl na důležitých jednáních v Chebu o účasti husitského poselstva na basilejském koncilu. V samotné Basileji v roce 1433 se zařadil mezi čtyři řečníky hájící husitské zásady. Jeho učení uznávalo pouze bibli, odmítal veškeré církevní ceremonie, funkci očistce, modlitby za mrtvé a význam svátků vyjma nedělí. Zlomem v jeho životě se stala bitva u Lipan. Postupně se jeho názory dostávaly do úzkých, byl donucen se v roce 1443 zúčastnit synody v Kutné Hoře, kde naposled obhajoval své učení a kde byl označen za kacíře. Když v roce 1452 padl Tábor, byl uvězněn na Staroměstské radnici. Musel slíbit poslušnost „oficiálním stanoviskům“ Jana Rokycany. Bohužel ani to úplně nestačilo k propuštění, pouze k přesunu do žaláře do Poděbrad, kde v roce 1459 zemřel.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2026 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
