Vodárenská věž na Letné

Poklady pražské architektury
Vodárenská věž na Letné

Letenská vodárenská věž je 38,3 m vysoká pětipodlažní budova postavená v novorenesančním slohu, která se nachází v Praze­‑Bubenči nedaleko od fotbalového stadionu Sparty. Byla vybudována v letech 1887 až 1888 podle návrhu architekta a městského inženýra Jindřicha Fialky.

Stavět se začalo pod dozorem stavitelů Karla Hübschmanna a Františka Schlaffera. Šestipodlažní hranolovitá stavba má novorenesanční fasádu, k níž patří například městský znak a ozdobná písmena OP­‑tedy Obec pražská. V pátém podlaží se nachází ve výšce 20,5 m vyhlídkový ochoz s arkádami s toskánskými sloupy a ozdobným zábradlím. Celý je nesen kamennými krakorci. Na vrcholu stavby vidíme stanovou střechu ukončenou sloupkovým nástavcem s hodinami se čtyřmi ciferníky. Poslední, tedy půdní patro ukrývá zvony. Technologické vybavení včetně reservoáru dodala firma Breitfeld­‑Daněk a spol. Ozdobné litinové zábradlí vyrobila zámečnická dílna J. Bittnera a věžní hodiny firma L. Hainz. Turbulentní doba před I. světovou válkou si však na věži vybrala daň. Poruchovost a vyšší poptávka po tekoucí vodě vedla k ukončení její činnosti po pouhých 25 letech, již v roce 1913. Posléze byla přestavěna na bytový objekt s tím, že přilehlá strojovna, vodojem a další provozní budovy budou zbourány. K celkové demolici někdejších budov vodárny kromě věže samotné došlo až v 80. letech 20. století poté, co byly ponechány bez patřičné péče. Na jejich místě byl vystavěn dům mládeže a mateřská školka. Od listopadu 2016 do léta 2018 byla realizována rekonstrukce celého objektu vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti. Ten se snažil zachovat stavbu pro kulturní využití a zároveň se přiblížit k její původní podobě. Kromě fasády, kterou pokládali zlatými plíšky a stříbrem, pak zrestaurovali dveře, pískovcové schodiště, zábradlí, okna, podlahy i stropy. Hned po vstupu do areálu zaujme zrekonstruovaná historická pumpa z 80. let 19. století, ta původně stála před budovou městského chudobince v Praze. V interiéru věže se v pátém patře nachází nová multifunkční galerie, kde byl instalován periskop s teleskopem. Ten nabízí pohled do širokého okolí, tedy i za sousední funkcionalistický Molochov. V nižších patrech je k dispozici knihovna a prostor pro klubovny. Zajímavostí stavby je Foucaultovo kyvadlo nově umístěné v hale hlavního schodiště. Tento pozoruhodný experiment prokazuje otáčení země kolem své osy a byl poprvé proveden v roce 1850. Nekonvenční prostředí věže bylo možná inspirací, ale každopádně domovem známého autora pohádkových postav Václava Čtvrtka. Spisovatele, který zde strávil krátkou část svého dětství a stvořil postavy Křemílka, Vochomůrky, Rumcajse, Makové panenky, Amálky a dalších hrdinů z kreslených pohádek. I dnes je věž inspirativním prostředím a úžasnou architektonickou koláží tak, jak ji vytvořil čas.

Petra Matznerová, foto © autor; Wikimedia Commons