Oranžerie na Pražském hradě

Za poklady pražské architektury
Oranžerie na Pražském hradě
Nová oranžerie v Královské zahradě na Hradčanech je název moderního skleníku postaveného v letech 1999–2001 nad pozůstatky původní, renesanční oranžerie. Autory unikátní stavby ve stylu high­‑tech jsou česko­‑britská architektka Eva Jiřičná a její pražský spolupracovník architekt Petr Vágner.

Původní oranžerii nechal postavit v roce 1590 císař Rudolf II. podle návrhu architekta Bonifáce Wolmuta. Kamenné obvodové zdi nesly rozebíratelnou konstrukci střechy. Oranžerie byla určena k pěstování citrusů, mandlí, granátovníků, vavřínů a jiné středozemní flóry. Ke zkáze skleníku bohužel došlo za třicetileté války, kdy byla Královská zahrada zpustošena saskými a švédskými vojsky. Po druhé světové válce zde byl v roce 1947 vybudován jednoduchý skleník, který se však v roce 1996 rozpadl. Stavbu nové moderní oranžerie iniciovala manželka tehdejšího prezidenta, paní Olga Havlová, a zčásti ji financovala kanadská mecenáška Jennifer Allen Simmons. Nejexponovanější místo v České republice není tedy naštěstí architektonicky zakonzervováno, ale naopak stále dochází k jeho rozvíjení. Zakázka byla svěřena zlínské rodačce Evě Jiřičné, královně skla a oceli. Zadáním bylo navrhnout nové zastřešení skleníku podobných rozměrů, které by respektovalo historickou funkci místa. Konstrukce skoro devadesát metrů dlouhého tubusu je tvořena čtyřmi oblouky nesoucí síť diagonálních trubek a plášť z kaleného laminovaného skla. Vnitřní prostor je rozdělen na tři oddělené celky, které umožňují v jediném skleníku vytvořit různé klimatické podmínky. Pěstují se zde, ale také rehabilitují rostliny, které jsou umístěny v kancelářích Pražského hradu a zde se zotavují. Celý skleník funguje jako velký stroj, automaticky se podle sond otvírají vzduchotechnická zařízení, rozsvěcí světla nebo se spouštějí žaluzie. V interiéru se též nachází dvě malé kašny. Jedna je Plečnikova, ta byla přenesena z pavilonku Ptačinec v Jižních zahradách, druhou, jíž zdobí plastika Bedřicha Stefana, vytvořil architekt Otto Rothmayer. Zajímavý je i pohled na skleník shora, který vytváří příjemnou paralelu s gotickou katedrálou sv. Víta. V letních měsících je tato vůbec nejmladší budova Královské zahrady zpřístupněna také veřejnosti.

Petra Matznerová