Najdi akci

Kalendář akcí

Ondřej Müller

Ondřej Müller

Rozhovor s Ondřejem Müllerem, redaktorem a nakladatelem
Český nakladatel, překladatel, redaktor a autor populárně­‑naučných knih a encyklopedií Ondřej Müller (*1966) byl do roku 1993 šéfredaktorem nakladatelství Winston Smith, poté nakladatelství Arkadia a od roku 1998 je programovým ředitelem nakladatelství Albatros.

Nakladatelství Albatros má za sebou více jak sedmdesátiletou existenci a je spojeno hlavně s literaturou pro děti. Dnes funguje pod hlavičkou společnosti Albatros Media společně s mnoha dalšími nakladateli. Je to pro vás přínosem?
Jsem rád, že vedle Albatrosu pracuji s dalšími nakladatelstvími pro děti a mládež, mám na starosti ještě Fragment, Egmont a COOBOO. Získávám díky tomu širší povědomí o trhu dětské literatury a stále se učím, jak se mění čtenářské záliby od nemluvňat po teenagery. Vytvářet image každé z těchto nakladatelských značek a její ediční plán tak, aby ji čtenář ihned rozpoznal, je bezmála napínavá strategická hra.
Těší mne ale i spolupráce s našimi nakladatelstvími pro dospělé čtenáře. Bývá zvykem, že pokud autor knih pro dospělé, který vydává pod hlavičkou Albatros Media, napíše knížku pro děti, nabídne ji našim dětským nakladatelstvím. V poslední době to byl například Jiří Březina, píšící detektivky pro nakladatelství Motto. Teď napsal knížku pro děti Noční slunce a nabídl ji nakladatelství Fragment. Kniha vyjde v dubnu 2023. Stejně u nás píše pro děti i dospělé třeba Petra Braunová, Hana Lehečková, Ondřej Neff a několik dalších našich autorů.

Od roku 1998 působíte jako programový ředitel nakladatelství Albatros, v čem se vaše práce za ta léta proměnila?
Jak kdysi napsal spisovatel Adolf Branald, „zákulisí nakladatelského domu nebývá tak pompézní jako jeho fasáda. O každou knížku se přetahuje, intrikuje, umlouvá a namlouvá spousta účastníků, redaktoři, plánovači, tiskaři, obchodníci…“ V tomto ohledu se práce redaktora nezměnila. Každá kniha je hledáním kompromisu mezi čtenářským zájmem, možnostmi trhu a snahou nakladatele vydat co nejlepší titul, který se bude dobře prodávat a bude též nakladateli dělat parádu. Co se však radikálně změnilo, je rychlost, s jakou příprava knihy probíhá. Vzhledem k internetu, počítačové technice a moderním tiskařským technologiím vše běží neuvěřitelnou rychlostí. Ještě v roce 1998, kdy jsem v Albatrosu začínal, jsme na rukopis či knihu objednanou ze zahraničí čekali čtrnáct dní. Dnes ji máme díky mailu k dispozici za několik vteřin. Téhle překotnosti se musela přizpůsobit i práce redaktora, technické redakce, výroby a marketingu. U každého redaktora a šéfredaktora se dnes také očekávají větší znalosti jiných médií a jejich technických možností. Není výjimkou, aby tištěná kniha vycházela zároveň jako e­‑book, audiokniha, či jako stream na internetu.

Před několika lety jste se pustil do rozsáhlého projektu uspořádat ilustrační tvorbu malíře a grafika Zdeňka Buriana. Byly vydány tři díly monografie a ke konci loňského roku vyšla další kniha Pravěký svět Zdeňka Buriana. Dokázal jste si na začátku představit, co na Vás všechno čeká?
Upřímně řečeno nedokázal. Věděl jsem, že Zdeněk Burian byl neuvěřitelný pracant a jeho dílo je obrovské i ve světovém měřítku. Netušil jsem však, jak se hledání některých chybějících Burianových originálů změní v detektivní pátrání, jak technologicky obtížné bude vyčistit a vyretušovat některé naskenované a třeba i dávno vyfocené originály, jak napínavé bude každou knihu sestavit, aby vybrané ilustrace tvořily logicky ucelený soubor, a jaké budu mít vždy nervy, aby se tisk a vazba knih vydařily.
V případě Pravěkého světa Zdeňka Buriana jsem se musel stát i „amatérským“ paleontologem. Abych prozradil něco, co jsem zatím nikde neřekl, učil jsem se o jednotlivých obdobích vývoje Země a života, jako bych z toho měl absolvovat zkoušku. Jinak bych se totiž v Burianově rozsáhlém díle na toto téma nevyznal a nemohl sekundovat svému problematiky znalému spoluautorovi Rostislavu Walicovi.

Jako knižní redaktor a překladatel máte celkem široký záběr, jakým obloukem jste se dostal k tvorbě Zdeňka Buriana?
Od dětství jsem měl rád dobrodružnou literaturu. Četl jsem Robinsona Crusoa a prohlížel si přitom Burianovy ilustrace, četl jsem Augustův Zavátý život, a opět přitom obdivoval Burianovy kvaše a pérovky. Hltal jsem knihy z edice KOD (Knihy odvahy a dobrodružství), třeba Mayův Duch Llana Estacada, a i zde mě provázely ilustrace Zdeňka Buriana.
Když jsem přišel do Albatrosu, předsevzal jsem si vydávat dlouhodobě to, co patří do kánonu dobrodružné literatury a je zajímavé i pro čtenáře 21. století. Rozpomínal jsem se na to, co jsem četl v dětství. Začal jsem verneovkami v edici, kterou jsem příznačně nazval Jules Verne – Knihovna pro 21. století. Významně mi v tom pomohl Ondřej Neff, který verneovky převyprávěl a přizpůsobil duchu současné uspěchané doby, jako ilustrátora jsme zvolili Zdeňka Buriana, který knihy kdysi ilustroval pro nakladatelství J. R. Vilímek.
Pak jsem vydal Zavátý život, mayovky… Když však jsem chtěl vydávat další knihy ilustrované Burianem, narazil jsem na to, že některá díla prostě v čase neobstála a ani při zbrusu novém převyprávění by dnešní čtenáře nezaujala. Bylo mi líto krásných Burianových ilustrací, které by tak byly odsouzeny k přežívání pouze ve starých vydáních. A tak se zrodila myšlenka uspořádat Burianovy ilustrace do tří velkých monografií a dílo, jež tyto ilustrace provázely, přiblížit esejem či portrétem dávno zapomenutého autora. Monografie prezentují dílo Zdeňka Buriana z různých, často překvapivých perspektiv, například jeho kostýmní a scénické návrhy pro film a divadlo v příznačně nazvané knize Zapomenutý svět Zdeňka Buriana.

Máte ještě nějaký nesplněný vydavatelský sen?
Vždy jsem toužil vydávat romány Jaroslava Foglara, které jsem vedle dobrodružné literatury v dětství též rád četl. Proto jsem se zaradoval, když se na nás před čtyřmi lety obrátila Nadace Jaroslava Foglara s tím, zda bychom chtěli začít s novým vydáváním foglarovek. A já se tak mohl stát redaktorem nového vydání Rychlých šípů, komiksu, který jsem si jako kluk četl pořád dokola. Rychlé šípy vyšly ve dvou svazcích – v jednom jsou shromážděny příběhy nakreslené Janem Fischerem, ve druhém příběhy nakreslené Marko Čermákem a dalšími tvůrci včetně nových příběhů, které namaloval Jiří Grus. Tím jsem si splnil pro mě kdysi zdánlivě nedostižný sen…
A v budoucnu? Rád bych vydával řadu starších anglosaských románů a povídek ze zlatého věku science fiction. Ale tento žánr a jeho čtenáři se významně změnili, a tak to zůstane pro mě asi navždy snem…
Děkuji Vám za zajímavý a inspirující rozhovor a do dalších let přeji samé skvělé tipy na knihy a hodně úspěchů v další práci.

Vždy jsem toužil vydávat romány Jaroslava Foglara, které jsem vedle dobrodružné literatury v dětství též rád četl.

Alice Braborcová

muller_02.jpeg muller_03.jpeg muller_04.jpeg
Doporučujeme

Loading...