Pavel Mára

Nahé tělo mluví samo za sebe bez ohledu na kontext doby

Renomovaný fotograf Pavel Mára slaví své 75. narozeniny výstavou Echoes. Black and White. S kurátorkou Radanou Ulverovou ji společně připravili v chomutovské Galerii Špejchar, kde je otevřena do 28. listopadu 2026. Expozice mapuje čtyřicet let autorovy tvorby zaměřené na lidské tělo a tvář. V rozhovoru prozradil Pavel Mára něco o podstatě své práce a řekl i svůj názor na nástup umělé inteligence ve fotografii.

Jak se za víc než padesát let, co fotografujete, tento obor proměnil?
V současném světě představuje fotografie stěžejní fenomén – mobilem dnes může fotit každý. Také je dnes považována za plnohodnotnou součást výtvarného umění. Já nejsem dokumentarista, vyjadřuji se určitou stylizací. Tvořím podobně jako malíři, jen specificky fotografickou formou.
I díky technologiím AI je fotografie mnohem dostupnější, umělá inteligence ji umí vytvořit i rozpohybovat. Jak jednoduché nebo naopak složité je pro vás fotografovat?
Fotografie je sice dosažitelnější než kdysi, primárně však jde stále o vyjádření uměleckého záměru. A to je i v době používání umělé inteligence stejně těžké jako dřív. AI je schopná vygenerovat z obrovského množství ukradených obrazů nové světy, její výsledky mě ale zatím příliš nepřesvědčily.
Významnou část vaší tvorby tvoří akty a portréty. Proč se k lidskému tělu stále vracíte?
Nahé tělo mluví samo za sebe bez ohledu na kontext doby. Je to pro mě výtvarný objekt. Vystavovat je ho ovšem stejně obtížné jako za minulého režimu. Chomutov, kde visí můj akt v mnoha multiplikacích na fasádě galerie na historickém hlavním náměstí, je tak trochu výjimkou.
Výstava Echoes. Black and White v chomutovské Galerii Špejchar je podle jejího ředitele Bedřicha Fryče možná tou nejpůsobivější expozicí, která tu vznikla. Jaké bylo instalovat výstavu právě tady?
Šlo nám s kurátorkou o dialog černobílých velkoformátových fotografií s raně barokní architekturou galerie – impozantní výstavní prostor je totiž umístěn v bývalé sýpce jezuitské koleje. Sami jsme byli zvědaví na to, jak budou působit mé nejstarší fotografie vedle těch nejnovějších na místě s jedinečným geniem loci.
Na čem teď pracujete?
Dokončil jsem svůj zatím poslední cyklus seriálních fotografií Mechanické portréty a chystám nový projekt, kterým se vracím ke klasické velkoformátové fotografii. Budu také pokračovat v časosběrném cyklu Triptychy: Rodina, na kterém pracuji od roku 1991.

Pro Pražský přehled připravila Magdalena Bičíková

foto © archiv Pavla Máry

Pavel Mára (nar. 20. 10. 1951 v Praze) patří k uznávaným českým fotografům, věnuje se hlavně portrétu a aktu. Experimentuje se světlem, barvou, materiály i formáty, jejichž prostřednictvím buduje svůj vlastní estetický svět. Vytvořil více než tři desítky černobílých i barevných sérií. Má za sebou přes padesát samostatných výstav, zúčastnil se řady prestižních souborných přehlídek české fotografie doma i v zahraničí. Vedle abstraktně koncipovaných cyklů (Mechanická zátiší, 1976-84) vytváří realistické, často až „deskriptivní“ záznamy lidských figur a tváří (Triptychy, 1990-93, Mater, 2016 ad.). Od roku 1996 přednáší na Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Slezské univerzity v Opavě. Asociace profesionálních fotografů mu v roce 2015 udělila ocenění Osobnost české fotografie.