POŘADY (s pozorováním oblohy)

středy, soboty a neděle | 18.00 | Planety, zajatci Slunce – pořad nám poodhalí tajemství cizích světů – vzdálených planet a jejich měsíců, jež jsou pro lidská měřítka nepředstavitelně daleko, ale v porovnání s velikostí vesmíru jsou přeci jen blízkými sousedy ve Sluneční soustavě. Prachoví rarášci nám vymetou cestičku poznání povrchových útvarů na Marsu, zblízka se proletíme nad pruhovanou atmosférou Jupiteru a podnikneme několik zastávek u nejznámějších měsíců této největší planety ve Sluneční soustavě. Pořad, který je kombinací živé přednášky a filmu, přináší komplexní informace o Sluneční soustavě včetně Slunce, Zemi nejbližší hvězdě.

pátky | 21.00 | Krásy prázdninové oblohy – pořad přináší aktuální informace o tom, co je vidět na obloze. Které planety budou v nejbližší době pozorovatelné a jaké úkazy jsou s nimi spojeny, kdy nastávají zatmění Slunce nebo Měsíce a zda nás nenavštíví nějaká jasná kometa. Ukážeme si, která výrazná souhvězdí jsou v noci nad našimi hlavami a jak v nich nalézt objekty vzdáleného vesmíru, jako jsou dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny nebo galaxie.

POHÁDKY PRO NEJMENŠÍ

středy | 10.15, 14.15 a 16.15; úterky, čtvrtky a pátky | 14.15 a 16.15 | Paxiho dobrodružství ve Sluneční soustavě – připojte se k Paximu, jednomu malému zelenému mimozemšťanovi z planety Ally-O, který přiletěl na Zemi najít nové kamarády, se kterými by mohl podrobně prozkoumat celou Sluneční soustavu!

soboty | 10.15, 14.15 a 16.15 | O spanilé Jitřence a tajuplné Večernici – ještě dříve, než lidé zjistili, co se za jasnými hvězdami skrývá, povídali si o nich příběhy. A naše pohádka je jedním z nich. Na jejím konci se dozvíte, že Jitřenka i Večernice jsou jedno a totéž těleso a navíc, že se vůbec nejedná o hvězdu, ale o planetu Venuši. Společně se pak podíváme, jak to na Venuši vypadá.

neděle | 10.15, 14.15 a 16.15 | Odkud svítí sluníčko – pohádka pro nejmenší o podivínském panu králi, který je nejraději zavřený na svém tmavém hradě a nerad vychází ven. Jenže kam nechodí Slunce, tam chodí lékař. A ten panu králi právě Slunce doporučí. Královský stavitel, pan Cihelka, tedy dostane nelehký úkol – postavit zámeček plný světla. Jenže se Sluníčkem to není tak lehké, jak to na první pohled vypadá.

POZOROVÁNÍ OBLOHY NA OBOU HVĚZDÁRNÁCH
Srpen
Měsíc: V srpnu je pro pozorování Měsíce vhodné období od 24. srpna do konce měsíce. První čtvrt nastává 24. srpna, úplňky v srpnu uvidíme dva, konkrétně připadají na 1. a 31. srpna.
Planety: Na večerní obloze v srpnu spatříme planetu Saturn, na konci měsíce se k ní přidá i Jupiter.
Zajímavé objekty: Na srpnové obloze můžeme najít dostatek zajímavých objektů hvězdného vesmíru, jež lze pozorovat zejména za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší pozorování. Zajímavými objekty jsou například dvojhvězdy Albireo v souhvězdí Labutě nebo Epsilon v Lyře. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula a Štítu, kde najdeme zástupce obou typů – hvězdokupu kulovou s označením M13 a hvězdokupu otevřenou s označením M11. Dalším zajímavým objektem je prstencová mlhovina M57 v souhvězdí Lyry. Vzdálené galaxie M81 a M82 můžeme vyhledat ve Velké medvědici.
Slunce: Na denní obloze lze sledovat Slunce. Dalekohledem, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce pozorovatelné sluneční skvrny, speciální chromosférický dalekohled pak odhalí sluneční protuberance.

POŘADY (s pozorováním oblohy) ZÁŘÍ
středy, soboty a neděle | 17.00 | Slunce a stíny – Slunce nejvíce září ve viditelném oboru. Se světlem jsou spojené nejen nejznámější úkazy, jako jsou zatmění, ale i optické jevy v zemské atmosféře, které mohou být někdy i záhadné, např. Brockenské strašidlo. V pořadu se kromě jevů spojených se Sluncem seznámíme také s tím, jaké jsou jeho parametry, struktura a fyzikální vlastnosti.
pátky | 20.00 | Co se děje na obloze? – pořad přináší aktuální informace o tom, co je vidět na obloze. Které planety budou v nejbližší době pozorovatelné a jaké úkazy jsou s nimi spojeny, kdy nastávají zatmění Slunce nebo Měsíce a zda nás nenavštíví nějaká jasná kometa. Ukážeme si, která výrazná souhvězdí jsou v noci nad našimi hlavami a jak v nich nalézt objekty vzdáleného vesmíru, jako jsou dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny nebo galaxie.

POHÁDKY PRO NEJMENŠÍ
soboty | 10.15, 14.15 a 16.15 | O kouzelné pastelce II – Ťuldova dobrodružství na planetách – druhý díl pohádky o malém zvídavém klukovi a neobyčejné pastelce, se kterou stačí něco nakreslit, a hned to máte ve skutečnosti. Klidně i raketu pro cesty ke hvězdám... Tedy vlastně tentokrát k planetám Sluneční soustavy. Vydejte se s Ťuldou prozkoumat, jak to vypadá na Venuši a jestli na Marsu žijí Marťani!
neděle | 10.15, 14.15 a 16.15 | Jak šla kometka do světa – pohádka o tom, jak odvážná kometka zachránila malého Pluta před ďábelským Algolem. Dále zde vystupují parádivé Plejády, moudré Slunce i pozemští hvězdáři. Přestože se jedná o pohádku, aktéry tohoto příběhu můžeme na obloze skutečně najít.

POZOROVÁNÍ OBLOHY NA OBOU HVĚZDÁRNÁCH
Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.
Měsíc: Našeho nejbližšího kosmického souseda lze na večerní obloze v otevírací době hvězdárny pozorovat přibližně od 22. září do konce měsíce. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 22. září, kdy nastává první čtvrt a kdy poblíž rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) vrhají povrchové útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 29. září), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
Planety: Na zářijové večerní obloze bude možno pozorovat planetu Saturn, v druhé polovině měsíce pak i planetu Jupiter.
Zajímavé objekty: Na večerní obloze můžeme rovněž pozorovat celou řadu zajímavých objektů hvězdného vesmíru, a to především za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší svým světlem pozorování slabších objektů. Patří mezi ně například dvojhvězdy Albireo v souhvězdí Labutě, gama v souhvězdí Delfína nebo Mizar a Alcor ve Velké medvědici. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula a Štítu, kde najdeme zástupce obou typů hvězdokup – hvězdokupu kulovou s označením M13 a hvězdokupu otevřenou s označením M11. Dalším zajímavým objektem je prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry. Vzdálené galaxie můžeme vyhledat ve Velké medvědici nebo v souhvězdí Andromedy.
Slunce: Na denní obloze lze sledovat Slunce. Dalekohledem, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce pozorovatelné sluneční skvrny, speciální chromosférický dalekohled pak odhalí sluneční protuberance.