Jižní zahrady Pražského hradu

Za poklady pražské architektury
Jižní zahrady Pražského hradu
Svah pod hradními paláci skrývá jeden z nejpůsobivějších souborů zahradní architektury v Praze. Jižní zahrady získaly svou dnešní podobu především ve 20. letech 20. století, kdy architekt Jože Plečnik proměnil někdejší zanedbaný prostor v promyšlenou kompozici teras, schodišť a drobných staveb otevřených panoramatu města.

Na okraji hradních paláců se rozprostírá Rajská zahrada, odkud se otevírá první z řady vyhlídek na Prahu. Vznikla již v 16. století jako soukromá zahrada panovníka, dnešní podobu však získala až při úpravách z doby první republiky, které zde na přání prezidenta Tomáše Garrique Masaryka provedl architekt Jože Plečnik. Kompozici Rajské zahrady výrazně zjednodušil a do středu travnaté plochy umístil monumentální mísu z mrákotínské žuly. Právě podle ní dostalo jméno takzvané Vázové schodiště, jehož nenápadný vstup vede do jižního křídla Nového královského paláce. Na východním okraji Rajské zahrady stojí renesanční Matyášův pavilon, postavený na počátku 17. století. Pod ním Plečnik vytvořil terasu se sochou Dobrého pastýře od sochaře Josefa Kalvody a vyhlídkou na střechy Malé Strany. Původní barokní kašnu z první poloviny 18. století z kompozice Rajské zahrady odstranil a přenesl ji do horní části sousední zahrady Na Valech. Za řadou stříhaných habrů se prostor otevírá do rozlehlejší části jižních zahrad, kde Plečnik snížil obrannou zeď a otevřel svah směrem k městu. Vznikla tak dlouhá promenáda s travnatými plochami, mlatovými cestami a několika vyhlídkovými místy. Na slunných svazích se nachází také menší vinice, která zde připomíná historickou tradici pěstování révy na jižních svazích Pražského hradu. Do zahrady Na Valech se vstupuje monumentálním Býčím schodištěm ze třetího hradního nádvoří, pojmenovaným podle bronzových plastik býků, které zdobí jeho vstupní portikus. Podél promenády stojí drobný belvedér s mozaikovou podlahou a opuková pyramida inspirovaná římskou Cestiovou hrobkou. Nedaleko se nachází vyhlídkový pavilon Bellevue, stavba s toskánskými sloupy, orientovaná k panoramatu města. Níže ve svahu je Herkulova kašna a půlkruhová vyhlídková terasa, odkud se Praha otevírá téměř jako na divadelním jevišti. V zahradách se nachází také ptačinec a malé alpinium. Cesta pak pokračuje až k Opyši, jednomu z nejstarších míst hradního návrší, kde stálo přemyslovské hradiště již v 9. století. Závěr areálu tvoří Moravská bašta, kterou Plečnik výrazně upravil. Dominantou místa je štíhlý žulový sloup zakončený iónskou hlavicí. V době první republiky, kdy zahrady ještě nebyly veřejnosti přístupné, zde prezident Masaryk u žulového stolu v neformální atmosféře rozmlouval se svými hosty. Otevírá se odtud pohled na tok Vltavy i východní část města a kompozice zahrad se zde uzavírá v působivý celek.

Petra Matznerová