Středověká tvrz na Hamerském rybníku v Záběhlicích

KAM s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi

Historické Záběhlice obestavěné moderními zahradními městy či panelovými sídlišti dodnes představují ojedinělý pozůstatek předměstské obce agrárního charakteru s množstvím výjimečných kulturně historických památek situovaných v lůně matky přírody a lákajících k návštěvě. Zástavba poskládaná jako korálky podél obou břehů meandrujícího Botiče vznikala postupně a dokládá velmi pestré dějiny psané významnými osobnostmi našich dějin.

Jednu z těchto významných památek si představíme dnes, když nám po dlouhých letech tuhá zima a zamrzlá hladina Hamerského rybníka umožní navštívit místo, kde se velmi pravděpodobně na počátku 14. století pohyboval i český a římskoněmecký král Václav IV.
První historická zmínka o Záběhlicích v písemných pramenech je poměrně časná díky vyšehradské kapitule, v jejíž zakládací listině je mezi jejími majetky k roku 1088 zmiňován poplužní dvůr „in Zabehlic“ se dvěma poddanými zvoníky Rašicou (Rosice) a Chotěnem (Hoten). Oba představují první známé obyvatele této vsi. V roce 1185 je v další kapitulní listině jmenován jako svědek jistý kupec Marcant, jenž se přiznává k desátkům ze zdejší vinice. Jeho jméno i jména dalších svědků, Karolus, Hugo, Petrus či Sireth, dokládá přítomnost Románů v pražské sídelní aglomeraci již v průběhu 12. století, kdy jsou v písemných pramenech označováni jako „Gallici“ či „Latini“. Marcant ze Záběhlic a Provoda Janis z Michle rovněž dokládají majetkový průnik pražských obyvatel do okolních vesnic i jejich možnou specializaci na pěstování vinné révy a produkci vína již v tomto období, přičemž věhlas zdejších vín se šířil po celé 14. i 15. století.
Význam Záběhlic potvrzují i komplikované majetkové vztahy. Vedle vyšehradské kapituly jejich část ve 13. století vlastnil klášter sv. Jiří na Pražském hradě v době, kdy v jeho čele stála abatyše Anežka Přemyslovna, ve 14. století již části Záběhlic patří některým pražským měšťanům, malostranskému klášteru augustiniánů­‑poustevníků u sv. Tomáše, litomyšlskému biskupství a část je přímo v majetku krále. Majetková roztříštěnost měla rovněž za následek existenci několika opevněných sídel nepochybně velmi různorodých typů. Vedle bezpochyby dřevěného dvora vyšehradské kapituly je možno v okolí dodnes stojícího románského kostela Nanebevzetí Panny Marie předpokládat dvorec. V roce 1398 je v Záběhlicích poprvé zmiňována tvrz a další opevněné středověké objekty nacházíme ve stávajících areálech záběhlického zámku či dvora Práče na východním okraji obce.
Přítomnost krále Václava IV. v Záběhlicích je doložena v letech 1407 a 1408, kdy mu bylo necelých padesát let. V této době vykonával přímo podací právo ke zdejšímu kostelu a k roku 1404 je doložen záběhlický farář Jan Máz, doktor práv a teologie, kanovník pražský a především v roce 1399 přímo sekretář krále. Kde však tito významní lidé v Záběhlicích přebývali. Na tuto otázku zřejmě nalezl odpověď archeologický výzkum v roce 1960, kdy se při rozsáhlém odbahnění Hamerského rybníku podařilo na ostrůvku uprostřed této vodní plochy pracovníkům Muzea hlavního města Prahy pod vedením Norberta Maška odkrýt část dispozice zaniklé středověké stavby, která bezpochyby představuje onu tvrz zmiňovanou na konci 14. století v písemných pramenech. Výzkum odkryl dvě obdélníkové místnosti. Větší byla východní místností rozsáhlého obdélného paláce o celkových rozměrech 21 x 15 metrů a její podlaha byla vydlážděna čtvercovými cihlovými dlaždicemi. Nepravidelná menší stavba potom byla zřejmě baštou vystupující z průběhu obvodového opevnění tvrze, kterou rovněž chránila i poloha v zátočinách potoka Botiče. Zajímavou skutečností byla přítomnost dokladů staršího historického osídlení průběhu 10. a 11. století, které klidně může souviset s nejstarší zmínkou o existenci dvora vyšehradské kapituly ze závěru 11. století.
Odkrytá zdiva jsou zcela jistě pozůstatky až pozdně středověké tvrze, která dle písemných pramenů i nálezové situace zanikla v průběhu husitských válek (nejspíše v roce 1421). Místo, kde velmi pravděpodobně pobýval Václav IV., je dnes ukryto pod navršeným ostrůvkem uprostřed Hamerského rybníka a o jeho podobě jsme se bohužel nic nového nedozvěděli ani při poslední revitalizaci rybníku realizované v roce 2009.

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha, z.ú.

Název obce bývá odvozován od čeledního osobního jména Zaběhl s příponou –ice ve smyslu zběhnutí poddaných, tedy „vsi zběhlých“ či „zaběhlých“.

Rybník vznikl nejpozději v roce 1770 v souvislosti se zřízením hamru vyrábějícího do roku 1880 měděné plechy či kotle a situovaného na jeho západním okraji v místě původního středověkého mlýnu.