Najdi akci

 - 

Kalendář akcí

Haagská dohoda

Haagská dohoda

 (400 let)
Touto dohodou vznikla protihabsburská koalice. Spojily se tak síly Anglie, Dánska, Nizozemí, sedmihradského knížete Gábora Bethlena, Dolního Saska a emeritního českého krále Fridricha Falckého.
Předcházela jí smlouva Anglie, Francie a Nizozemí z 20. 6. 1624. Silný blok evropských mocností proti Habsburkům byl snem českých stavů během českého stavovského povstání 1618–1620. Haagská dohoda vytvořila koaliční armádu, jedné velel hrabě Petr Arnošt II. z Mansfeldu, druhé Jan Filip Fuchs z Binbachu a vrchního velení se ujal dánský a norský král Kristián IV. Tato fáze třicetileté války se nazývala dánská válka (1625–1629). Koaliční armády měly 20 000 žoldnéřů a 15 000 národních dobrovolníků. Císař Ferdinand II. Štýrský z rodu Habsburků si najal Albrechta z Valdštejna, původně českého protestanta, který přeběhl k císaři do Vídně s ukradenou stavovskou pokladnou. Ten nabídl císaři vlastní armádu – až 100 000 mužů – výměnou za válečnou kořist z dobytých území. To Kristián nevěděl, když prošel přes Moravu a Slezsko do Uher na pomoc knížeti Bethlenovi. Brzy se ale musel stáhnout. V roce 1626 Valdštejn porazil generála Mansfelda u Desavy a Kristiána IV. pak vlámský generál Jan Tserclaes Tilly u Lutteru. Ke smůle Kristiána totiž dvě největší mocnosti, co přislíbily pomoc, nebyly ve „formě“. Anglie byla vnitřně rozdrobená a slabá, Francie se zmítala v občanské válce a Švédsko bojovalo s Republikou obou národů. Proto Ferdinand II. mohl roku 1627 zavést Obnovené zřízení zemské pro země Koruny české, kde stavovskou vládu nahradil absolutismem. Valdštejn postupoval na sever, ale dobýt Kodaň, hlavní město Dánska, nedokázal. Po několika nezdarech se spokojil s tím, že Kristiána přiměl podepsat lübecký mír (1629).
Josef Grof, foto © Wikimedia Commons

Albrecht z Valdštejna
Doporučujeme

Loading...