Nádraží Bubny

Za poklady pražské architektury
Nádraží Bubny – prostor paměti i proměny města
Pražské Bubny dnes spojují dvě epochy. Historická budova bývalého nádraží se mění v budoucí Památník ticha, který navrhlo ARN studio, zatímco v její blízkosti už stojí nová železniční stanice Praha­‑Bubny, fungující jako moderní dopravní uzel 21. století.

Nádraží Bubny patří k nejzajímavějším pražským lokalitám, kde se prolíná historie s novou výstavbou. Původní budova z roku 1868, vystavěná v neorenesančním duchu, představuje typický příklad železniční architektury druhé poloviny 19. století. Symetrická fasáda, vysoká okna a střídmý dekor odpovídají tehdejšímu pojetí funkční, avšak důstojné dopravní stavby. Nádraží bylo součástí severní dráhy a po desetiletí sloužilo jako důležité spojení Prahy se severními Čechami. Během druhé světové války se však stalo místem tragédie. Právě odtud v letech 1941–1945 odjížděly transporty pražských Židů do ghetta v Terezíně a dále do vyhlazovacích táborů. Po válce význam stanice postupně upadal a budova začala chátrat. Dlouhá léta zůstávala stranou zájmu veřejnosti, přestože její příběh tvoří důležitou součást městské paměti. V současnosti zde vzniká projekt „Památník ticha“, který připravuje organizace Paměť národa. Architektonický návrh ARN studia zachovává původní budovu a doplňuje ji o nové, střídmé objemy ze skla a betonu. Koncept vychází z úcty k místu, jehož historie je hluboce spjata s tragédií holokaustu. Připravované výstavní a vzdělávací centrum má být otevřeným prostorem pro setkávání, reflexi a dialog o svobodě a odpovědnosti. Výrazným symbolem celého areálu je plastika „Brána nenávratna“ od Aleše Veselého, vytvořená z kolejí a pražců v prostoru bývalých odjezdových kolejí. Jen několik set metrů odtud již funguje nová železniční stanice Praha­‑Bubny, navržená architekty Alešem Raimrem a Janem Hofmanem z ateliéru Jakub Cigler Architekti. Moderní železniční terminál nahradil původní provizorní zastávku a stal se důležitým dopravním uzlem propojujícím centrum města s Kladnem a budoucí tratí na letiště. Architektura stavby sází na jednoduchost, přehlednost a přirozené světlo. Prosklené čekárny, designové židle, dřevěné obklady a železobetonová konstrukce z bílého pohledového betonu vytvářejí otevřený, vzdušný prostor, který respektuje okolní zástavbu i připravovaný rozvoj území Bubny­‑Zátory. Dnešní Bubny tak představují místo, kde se minulost a budoucnost setkávají v jediném pohledu. Staré nádraží připomíná příběhy, které nesmějí zmizet z paměti, zatímco nové symbolizuje pohyb, obnovu a otevřenost města. Architektura zde vypráví dějiny nejen stavbami, ale i prostorem mezi nimi.

Petra Matznerová, foto © Wikimedia Commons; autor