Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(250 let)
Takhle už to nešlo dál. Bída, hlad, neúnosné robotní povinnosti pro vrchnost a zvyšující se daně. Marie Terezie vyhlásila v roce 1775 robotní patent, který mírně zlepšil poměry na venkově.
Situace na českém venkově v polovině 70. let 18. století pod feudálním stylem vedení nebyla veselá. Neplacená práce sedláků pro šlechtu zabírala už sto a více dnů ročně, daně byly desetkrát vyšší než před třicetiletou válkou a hladomor v letech neúrody 1770–1772 zkosil 10–15 % tehdejšího obyvatelstva. Navíc se mezi sedláky rozšířila falešná zpráva o zrušení roboty, která zažehla selské lidové povstání. „Sedláci od Chlumce“ nedopadli dobře, povstání bylo potlačeno, ale císařovna přece jen trochu povolila a 13. srpna pro Čechy a 7. září pro Moravu vyhlásila robotní patent. Ten rozdělil poddané do jedenácti tříd podle majetku, stanovil délku robotního dne na osm hodin v zimě a dvanáct v létě, nejnižší robotní povinnost na třináct dní ročně a nejvýše tři dny v týdnu. Zajímavé bylo, že si poddaní mohli zvolit starou úpravu, nebo nový návrh. Když zvolili novou, hned o rok později jim přibyly další povinnosti ve formě poplatků nebo nové roboty za dosud bezplatné užívání vrchnostenských lesů a pastvin. Takže vlastně tak trochu z bláta do louže. Navíc tím byla porušena proklamace patentu z roku 1775 o zákazu zvyšování povinností poddaných. Přesto se jednalo o posun k lepšímu, který navazoval na předchozí patenty. Ke zrušení i nadále povinné roboty v roce 1848 byla ale ještě dlouhá cesta…
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2026 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
