Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(610 let)
Na 15. zasedání sněmu v Kostnici 6. července 1415 byl Jan Hus a nauky jeho označeny za heretické. Poté byl zbaven kněžského úřadu, duchovenských práv a na hlavu mu byla vsazena kacířská čepice.
Byl vydán světské spravedlnosti, neb církev nikoho na smrt neodsuzuje, proto Husa na hranici uvrhl purkrabí Kostnice. Před popravou Hus napsal poslední dopis, končící slovy: „Věřte, že nade vším vítězí pravda, a kdo jest usmrcován, vítězí. Smrtí nic nekončí a ani nic netrvá věčně…“ Když byl přivázán k hranici, nabídl mu Zikmundův maršálek odvolat, ale Hus odmítl: „Bůh jest mi svědek, že to, co se mi falešně připisuje a skrze falešné svědky přičítá, jsem ani neučil, ani nekázal… V té pak pravdě dnes vesele chci zemříti.“ Po upálení byly Husovy ostatky vhozeny do Rýna, aby se nestaly poutním místem jeho příznivců. Poté sbor kostnický 26. července 1415 napsal stavům Království českého i kněžstvu ortel odsouzení Jana Wiklefa a Jana Husa a žádal, aby jejich učení v Království českém šířit nenechali. Reakcí z Čech byl stížný list proti upálení Husa, kam připojilo své pečetě 452 domácích šlechticů. Text z konce srpna v osmi latinsky psaných exemplářích byl 2. září 1415 vystaven k veřejnému čtení a 30. 12. předložen koncilu v Kostnici důvěrníkem Jeronýma Pražského. Husitská revoluce klepala na dveře.
-lgs-, foto © Wikimedia Commons, Flickr, Internet Archive Book Images
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2026 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.