Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní

Najdi akci

Kalendář akcí

Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil

Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil

16. července 1902 (120 let)
Kdo by si s touto slavnou filmovou hláškou ihned nevybavil popleteného starého krále z pohádky Pyšná princezna, jenž sice moudře nepanoval, za to si však svou dětinskou roztomilosti, dokázal získat nejedno divácké srdce i bránici. A třebaže jeho představitel toužil po vážných rolích, největší úspěchy slavil právě s groteskně pojatými lidovými figurkami, které uměl vykreslit do nejmenšího detailu.
Stanislav Neumann se narodil 16. července 1902 do rodiny básníka Stanislava Kostky Neumanna. Dětství strávil na Žižkově a ve společnosti význačných literátů, se kterými hrával loutkové divadlo. Po maturitě v roce 1921 se rozhodl vydat do Kladna, kde získal angažmá nejprve v Zöllnerově divadelní společnosti a následně v Kladenském divadle. V dalších sezonách prošel divadly v Ostravě, Českých Budějovicích, pobyl u kočovné společnosti ředitele Kosteleckého či v souboru nazvaném Biblická scéna, aby se následně vrátil zpět na Žižkov do souboru Zkušební scény, kde se realizoval též jako dramaturg a režisér. V roce 1925 odešel Stanislav Neumann s Jiřím Frejkou do Divadla na Slupi, později známého jako Osvobozené divadlo, odkud přešel do Divadla Vlasty Buriana. V roce 1927 vystoupil pohostinsky v Národním divadle, kde před lety působil v souboru elévů. Hostování se následně změnilo v angažmá, ve kterém setrval až do konce své herecké kariéry. Na filmovém plátně se poprvé objevil v roce 1927 a vytvořil na 100 filmových rolí. Věnoval se též rozhlasové a televizní práci. Po válce pak začal vychovávat novou generaci herců na pražské konzervatoři a DAMU a za své herecké umění získal nejednu cenu. Stanislav Neumann zemřel 19. února 1975.

Tereza Blažková, foto © Wikimedia Commons












Doporučujeme

Loading...